Přehled biblických veršů, které jsou použity v tomto kázání:

Deuteronomium 8:1-3.     (0:00)
      Bedlivě dodržujte každý příkaz, který ti dnes přikazuji, abyste zůstali naživu, rozmnožili se a obsadili zemi, kterou přísežně přislíbil Pán vašim otcům. Připomínej si celou tu cestu, kterou tě Pán, tvůj Bůh, vodil po čtyřicet let na poušti, aby tě pokořil a vyzkoušel a poznal, co je v tvém srdci, zda budeš dbát na jeho přikázání, či nikoli. Pokořoval tě a nechal tě hladovět, potom ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti dával poznat, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Pánových úst.
 
Matouš 6:25.      (2:30)
      Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
 
Exodus 16:2-4     (7:30)
      Celá pospolitost Izraelců na poušti opět reptala proti Mojžíšovi a Áronovi. Izraelci jim vyčítali: „Kéž bychom byli zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti. Vždyť jste nás vyvedli na tuto poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem.“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Já vám sešlu chléb jako déšť z nebe. Ať lid vychází a sbírá, co denně spotřebují. Tak je podrobím zkoušce, budou-li se řídit mým zákonem, či nikoli.
 
Žalm 78:24.     (9:30)
       a jako déšť spouštěl na ně manu, aby jedli, nebeské obilí jim dával.
 
Matouš 4:3-4.    (11:30)
      Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“
 
Izaiáš 53:4-5.    (13:00)
      Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.
 
Žalm 68:18-19.     (16:30)
      Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je mezi nimi, ze Sínaje táhne do svatyně. Vystoupil jsi na výšinu, ty, kdo byli v zajetí, jsi vedl, mnohé z lidí přijals darem, odbojníci však museli zůstat v poušti, Pane, Bože! 
 
Efezským 4:8.     (17:30)
      Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘
 
Lukáš 2:34.      (26:30)
      A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat
 
Lukáš 11:30.      (26:30)
      Jako byl Jonáš znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení.
 
Efezským 4:15.      (33:30)
      Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava,