Přehled biblických veršů, které jsou použity v tomto kázání:

Marek 16:15-18 – Slovo na cestu     (2:30)   

      Pověřil je úkolem: „Jděte do celého světa a neste všem lidem radostnou zprávu: Kdo uvěří ve mne a dá se pokřtít, bude zachráněn; kdo však neuvěří, toho Bůh odsoudí. Věřící dostanou různé důkazy moci: budou mým jménem vyhánět démony a mluvit novými jazyky. Bez nebezpečí budou brát do ruky hady a jedovatý nápoj jim neuškodí. Svým dotykem budou uzdravovat nemocné.“

Efezským 5:1-11 – Bible21     (4:00)
      Jakožto milované děti se řiďte Božím příkladem a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť příjemně vonící Bohu. Smilstvo, veškerá nečistota a chamtivost ať mezi vámi nejsou ani zmiňovány, jak se sluší na svaté. Stejně tak není namístě sprostota, hloupé řeči a dvojsmyslné narážky, ale raději díkůčinění. Můžete si být jistí, že žádný smilník ani nečistý nebo chamtivý člověk (což je modlář) nemá dědictví v Kristově a Božím království. Nikoho nenechte, aby vás klamal prázdnými řečmi, neboť kvůli těmto věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. Nemějte s takovými nic společného. Kdysi jste byli tmou, ale teď jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě. Rozlišujte, co se líbí Pánu; neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději je odhalujte.

Efezským 5:8-10 – Slovo na cestu     (5:30)
      Kdysi byla i ve vašem srdci tma, ale teď tam září Boží světlo a vaše vystupování to musí dokazovat. To světlo vás přece vede k dobrotě, spravedlnosti a pravdě. Zkoumejte, co se líbí Pánu,

Filipským 2:13-16 – Slovo na cestu     (8:00)
      Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy. Všechno, co činíte, dělejte bez reptání a pochybností. Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví – jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně. Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví – jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně.

Lukáš 5:27-32 – Slovo na cestu     (9:00)
      Ježíš šel dál. Cestou uviděl v celnici výběrčího daní jménem Levi a řekl mu: „Pojď, staň se mým následovníkem!“ Levi nechal všeho, vstal a šel za Ježíšem. Doma pak vystrojil pro Ježíše a jeho žáky hostinu. Na ni pozval i mnoho svých dřívějších kolegů. To pohoršilo farizeje a učitele zákona, takže vytýkali učedníkům: „Proč jíte a pijete s lidmi, kterými každý slušný člověk pohrdá?“ Ježíš na to odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání ty, kteří mají o sobě dobré mínění, ale hříšníky.“

Jan 1:35-42 – Slovo na cestu     (12:30)
      Příštího dne, asi ve čtyři hodiny odpoledne, stál Jan se dvěma svými učedníky. Opět spatřil Ježíše, jak jde okolo a zvolal: „Podívejte se, to je Boží Beránek!“ Když to Janovi učedníci uslyšeli, vydali se za Ježíšem. Ten se po chvíli ohlédl a viděl, že ho oba následují. Zeptal se jich: „Přejete si něco?“ „Mistře,“ odpověděli, „kde bydlíš?“ „Pojďte se mnou!“ řekl Ježíš. Přijali to pozvání a zůstali ten den u něho. Jeden z těch učedníků se jmenoval Ondřej a měl bratra Šimona. Po návštěvě u Ježíše vyhledal Ondřej svého bratra a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše – Krista.“ Pak ho přivedl k Ježíšovi. Ten se na něj zahleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, Janův syn. Ode dneška se však budeš jmenovat Petr.“

Matouš 22:1-14 – Slovo na cestu     (14:00)
      Ježíš jim vyprávěl další příběh: „Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna. Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání. Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘ Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili. Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili. To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit. Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni. Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘ Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila. Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv. Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘ On mlčel. Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení. Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘ “

Jan 6:40 – Slovo na cestu     (18:30)
      Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“